Rok 1880 byl pro náš Sbor nejdůležitější neboť v měsíci dubnu 1880 vznikla ve Starém Plzenci mezi několika jednotlivci myšlenka založení požárního sboru hasičského. Této myšlenky se ujímá Václav Basl, který vydává provolání k místnímu obyvatelstvu, aby přihlášením se umožnila uskutečnit tato šlechetná myšlenka. V krátké době se přihlásilo 27 činných členů a dalších 40 přispívajících. Místodržitelství v Praze bylo požádáno o schválení a zaslání stanov, aby mohla být svolána ustavující schůze hasičského spolku, kde by byl zvolen starosta a velitel. Ještě v měsíci dubnu, nežli došli z Místodržitelství  v Praze schválené stanovy, svolal Václav Basl schůzi všech přihlášených, kteří ustavili výbor, který měl za úkol uvést hasičský sbor v činnost. Do výboru byli zvoleni: Václav Basl, Jan Čtrnáct, Josef Freitner, Jan Rajsik a Václav Kondr. Výbor začal ihned pracovat a již 6. května  1880, kdy došly schválené stanovy z Místodržitelství, byla svolána ustavující schůze, kde byl prvním starostou hasičského sboru zvolen tehdejší starosta obce Staroplzenecké Josef Fábera a velitelem sboru Václav Basl. Za účelem výcviku členstva do Starého Plzence docházel Jan Jarý, tehdejší velitel hasičského sboru v Plzni, a v krátké době sbor vycvičil. Hlavní podporovatelkou sboru byla tehdejší ,,slavná obec Plzenecká“ , která pořídila veškeré hasičské vybavení  a sama přistoupila za zakládajícího člena. Různé podpory dostal sbor od Pojišťovací společnosti. První požár, jehož se sbor zúčastnil, byl téhož roku u pana Mazance v Plzenci, kde hořela stodola. Další požár byl v obci Sedlec a při zásahu byli tři členové zraněni pádem stropu. Na kulturním poli byl uspořádán 1. hasičský ples.

 

 

Služební řád Dobrovolného sboru hasičského v Plzenci

1. Každý člen zavazuje se k vykonávání všech, od sboru přijatých povinností.
2. Každý člen má zvoleného činovníka jakož i starostu obce, kterémuž v jeho zákonní činnosti podpora sboru i úcta jednotlivců náleží, poslouchati, přátelským jednáním, úslužností jim pomoci, vzorným chováním, vůbec slovem i skutkem čest sboru i svou vlastní hájiti.
3. Při shromáždění i mimo sbor vždy slušně se chovati.
4. Člen sboru smí nositi stejnokroj od spolku vypůjčený nebo svůj vlastní jen ve službě. Totéž platí o zbroji. Škodu lehkomyslností na spolkovém majetku způsobenou jest povinen člen nahraditi.
5. Každý člen povinen jest zůčasniti se každého cvičení.Kdo do cvičení dostaviti se nemůže, nechť se omluví.
6. Po cvičení povinen jest každý člen svou zbroj doma nejprve uložiti a potom teprve zamýšlené pochůzky konati.
7. K obvodu požárnímu patří kromě sídla sboru hasičského ony osady, které se rozkládají v okolí sídla sboru až do vzdálenosti 8 km (t.j. přibližně 2 hodiny) při velkých požárech vypravuje se na rozkaz velitele hasičská hotovost i za pomezí tohoto obvodu.
8. Povinností každého člena jest, na daný poplach jak možno nejdříve k hasičskému nářadí se dostaviti. Jen ti hasiči, kteří bydlí v sousedství vypuklého požáru, odeberou se přímo k ohni, aby první pomoci poskytli.
9. Na stroji nebo na voze pro mužstvo jedou pouze hasiči ve zbroji. Jest tudíž povinností každého člena, aby přístup na stroj nebo vůz slušně, avšak co nejrozhodněji byl jiným osobám zakázán.
10. K požáru jede mužstvo spěšně, ale varuje se zvláště v zatáčkách nerozumnému kvapu. Po cestě dává pilně trubkou znamení, by obecenstvo z cesty se uhýbalo a nikdo k úrazu nepřišel.
11. Členové, kteří nejdříve k ohni se dostavili, přesvědčí se nejdříve, nejsou-li životy lidské v nebezpečí. Je-li tomu tak, vynaloží vše, aby je zachránili. Také odvádějí domácí zvířata zůstavujíce je k dalšímu opatrováním spolehlivým osobám, odklízejí z hořícího stavení předměty přenosné, které jsou ohrožené, pečujíce o to, aby na nich žádné škody se nestalo. Ostatně konají členové jen to, co jim bylo od představených rozkázáno.
12. Mužstvo varuj se při požáru zbytečného hřmotu, křiku, hádání se a pobíhání.
13. S ohroženým i zachráněným majetkem budiž nakládáno s největší opatrností a šetrností, při zachraňování předmětů drahocenných přivolejme, možno-li, aspoň jednoho svědka.
14. Vykázané místo nesmí družstvo o své vůli opustiti než tehdy, nedá-li se již déle udržeti.
15. Jest-li že některý spolučlen přišel k úrazu nebo hrozí-li mu nebezpečí, jest povinností členstva ohroženému ku pomoci přispěti.
16. Po požáru podá mužstvo veliteli zprávu ve příčině nářadí a o nastalých snad nehodách.
17. Když se navrátil sbor ke skladišti hasičskému (po požáru) odevzdá náčiní dozorci, kterému jest se postarati o neodkladné vyčistění a nutnou opravu. Zejména stroje a hadice buďtež dány do vzorného pořádku. Od požáru vrací se mužstvo pěšky za stříkačkou.
18. Zanedbání sborových předpisů, jakož i schůzí a cvičení má po 3krátí napomenutí za následek vyloučení ze sboru. Vyloučen ze sboru je také ten, kdo po celý rok příspěvek nezaplatí, jakož i ten, kdo po 3kráte bez řádné omluvy schůzí nebo cvičení se nezůčastní.
19. O opětovném přijmutí vystouplého nebo vyloučeného člena může jen valná hromada rozhodnouti.

V Plzenci v prosinci 1896

Za sbor dobrovolných hasičů

J. Hrbáček – Velitel

J. Fábera – Starosta

K. Suda – Jednatel