Rok 1880 byl pro náš Sbor nejdůležitější neboť v měsíci dubnu 1880 vznikla ve Starém Plzenci mezi několika jednotlivci myšlenka založení požárního sboru hasičského. Této myšlenky se ujímá Václav Basl, který vydává provolání k místnímu obyvatelstvu, aby přihlášením se umožnila uskutečnit tato šlechetná myšlenka. V krátké době se přihlásilo 27 činných členů a dalších 40 přispívajících. Místodržitelství v Praze bylo požádáno o schválení a zaslání stanov, aby mohla být svolána ustavující schůze hasičského spolku, kde by byl zvolen starosta a velitel. Ještě v měsíci dubnu, nežli došli z Místodržitelství v Praze schválené stanovy, svolal Václav Basl schůzi všech přihlášených, kteří ustavili výbor, který měl za úkol uvést hasičský sbor v činnost. Do výboru byli zvoleni: Václav Basl, Jan Čtrnáct, Josef Freitner, Jan Rajsik a Václav Kondr. Výbor začal ihned pracovat a již 6. května 1880, kdy došly schválené stanovy z Místodržitelství, byla svolána ustavující schůze, kde byl prvním starostou hasičského sboru zvolen tehdejší starosta obce Staroplzenecké Josef Fábera a velitelem sboru Václav Basl. Za účelem výcviku členstva do Starého Plzence docházel Jan Jarý, tehdejší velitel hasičského sboru v Plzni, a v krátké době sbor vycvičil. Hlavní podporovatelkou sboru byla tehdejší ,,slavná obec Plzenecká“ , která pořídila veškeré hasičské vybavení a sama přistoupila za zakládajícího člena. Různé podpory dostal sbor od Pojišťovací společnosti. První požár, jehož se sbor zúčastnil, byl téhož roku u pana Mazance v Plzenci, kde hořela stodola. Další požár byl v obci Sedlec a při zásahu byli tři členové zraněni pádem stropu. Na kulturním poli byl uspořádán 1. hasičský ples.
Služební řád Dobrovolného sboru hasičského v Plzenci
- Každý člen zavazuje se k vykonávání všech, od sboru přijatých povinností.
- Každý člen má zvoleného činovníka jakož i starostu obce, kterémuž v jeho zákonní činnosti podpora sboru i úcta jednotlivců náleží, poslouchati, přátelským jednáním, úslužností jim pomoci, vzorným chováním, vůbec slovem i skutkem čest sboru i svou vlastní hájiti.
- Při shromáždění i mimo sbor vždy slušně se chovati.
- Člen sboru smí nositi stejnokroj od spolku vypůjčený nebo svůj vlastní jen ve službě. Totéž platí o zbroji. Škodu lehkomyslností na spolkovém majetku způsobenou jest povinen člen nahraditi.
- Každý člen povinen jest zůčasniti se každého cvičení.Kdo do cvičení dostaviti se nemůže, nechť se omluví.
- Po cvičení povinen jest každý člen svou zbroj doma nejprve uložiti a potom teprve zamýšlené pochůzky konati.
- K obvodu požárnímu patří kromě sídla sboru hasičského ony osady, které se rozkládají v okolí sídla sboru až do vzdálenosti 8 km (t.j. přibližně 2 hodiny) při velkých požárech vypravuje se na rozkaz velitele hasičská hotovost i za pomezí tohoto obvodu.
- Povinností každého člena jest, na daný poplach jak možno nejdříve k hasičskému nářadí se dostaviti. Jen ti hasiči, kteří bydlí v sousedství vypuklého požáru, odeberou se přímo k ohni, aby první pomoci poskytli.
- Na stroji nebo na voze pro mužstvo jedou pouze hasiči ve zbroji. Jest tudíž povinností každého člena, aby přístup na stroj nebo vůz slušně, avšak co nejrozhodněji byl jiným osobám zakázán.
- K požáru jede mužstvo spěšně, ale varuje se zvláště v zatáčkách nerozumnému kvapu. Po cestě dává pilně trubkou znamení, by obecenstvo z cesty se uhýbalo a nikdo k úrazu nepřišel.
- Členové, kteří nejdříve k ohni se dostavili, přesvědčí se nejdříve, nejsou-li životy lidské v nebezpečí. Je-li tomu tak, vynaloží vše, aby je zachránili. Také odvádějí domácí zvířata zůstavujíce je k dalšímu opatrováním spolehlivým osobám, odklízejí z hořícího stavení předměty přenosné, které jsou ohrožené, pečujíce o to, aby na nich žádné škody se nestalo. Ostatně konají členové jen to, co jim bylo od představených rozkázáno.
- Mužstvo varuj se při požáru zbytečného hřmotu, křiku, hádání se a pobíhání.
- S ohroženým i zachráněným majetkem budiž nakládáno s největší opatrností a šetrností, při zachraňování předmětů drahocenných přivolejme, možno-li, aspoň jednoho svědka.
- Vykázané místo nesmí družstvo o své vůli opustiti než tehdy, nedá-li se již déle udržeti.
- Jest-li že některý spolučlen přišel k úrazu nebo hrozí-li mu nebezpečí, jest povinností členstva ohroženému ku pomoci přispěti.
- Po požáru podá mužstvo veliteli zprávu ve příčině nářadí a o nastalých snad nehodách.
- Když se navrátil sbor ke skladišti hasičskému (po požáru) odevzdá náčiní dozorci, kterému jest se postarati o neodkladné vyčistění a nutnou opravu. Zejména stroje a hadice buďtež dány do vzorného pořádku. Od požáru vrací se mužstvo pěšky za stříkačkou.
- Zanedbání sborových předpisů, jakož i schůzí a cvičení má po 3krátí napomenutí za následek vyloučení ze sboru. Vyloučen ze sboru je také ten, kdo po celý rok příspěvek nezaplatí, jakož i ten, kdo po 3kráte bez řádné omluvy schůzí nebo cvičení se nezůčastní.
- O opětovném přijmutí vystouplého nebo vyloučeného člena může jen valná hromada rozhodnouti.
V Plzenci v prosinci 1896
Za sbor dobrovolných hasičů
J. Hrbáček – Velitel
J. Fábera – Starosta
K. Suda – Jednatel